Celý život se motám v kruhu. Díky mamce a babičce jsem začala poznávat byliny, které jsem už od malička trhala a sušila. Sotva jsem uměla mluvit, rozeznala jsem kokošku pastuší tobolku, bojínek luční i biku ladní. Pamatuji si, jak jsem šila pro kluka, do kterého jsem byla zamilovaná, polštářek naplněný mateřídouškou a lípou. Jak jsem ale rostla, někam se moje vášeň pro přírodu vytratila, aniž jsem to zpozorovala.
Velký návrat přišel v době, kdy jsem se seznámila se svým mužem, se kterým jsme podnikali spoustu výletů. Navíc jsem se začala starat o zahradu a zase pocítila, jak mě rostliny magicky přitahují. Před třemi lety jsem prožila osobní krizi a nejlepší terapií byly procházky do lesů. Začala jsem opět motat věnečky nejen sobě, ale také svým kamarádům. O radost jsem se tak mohla dělit, ta sdílením rostla a já se díky ní uzdravila.